23. Tolik může hle moc pěkné tváře!

Jan Kollár

23.
Tolik může hle moc pěkné tváře! Tolik může hle moc pěkné tváře!
 Včera zvána byla ku bálu, A když uvedla Ji do sálu Zdvořilého ruka hospodáře, Okouzlila svíc a perel záře Tak JiJi, jakby byla z křištálu, Až ples ten jen její na chválu, Hoch se každý změnil na modláře: Jiné dívky stály jako vryté, Aby neztratily ctitelů Bleskem krásy snad a okrasy té; Dnes pak zní už rozmluv na tisíce O ní v chalup zděch i kaštělů, Tak že pro stud nikam nechce více.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár