32. Milujme se nevinně a hrajme,

Jan Kollár

32.
Milujme se nevinně a hrajme, Milujme se nevinně a hrajme,
 CiťtmeCiťme vroucné lásky oblahu, Ale tuto slast a přísahu Kochanko! jen ve svých ňádřích tajme; Světa s jeho jazyky se hajme Pelníce tak Milka výstrahu, Tu má pravá láska povahu, Nechlubí sese, když dvě duše zajme: Jen ta jiným vítězství své hlásá, Jejíž matka bývá fiflenství, Vášeň aneb podzimková krása; My dva samým zpěvcům těmto v hájku Svěřme naše štastné tajenství, Tiť nás jistě neuvedou v bájku. [24]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár