38. O půl noci, když zem celou skrývá

Jan Kollár

38.
O půl noci, když zem celou skrývá O půl noci, když zem celou skrývá
 Tma a sněhu oděv zimavý, Cestu koná krok můj toulavý Od Té, kterou sardce moje vzívá; Ticho všudyvšudy, jen sám Tvorci zpívá Větrožalmy sever sichravý, Ano z rozterhaných laskavý Měsíc na mne oblaků se dívá: O lej světlo, druhu pelný blesku, Nocobludným svojím kahancem Na mou křivou podle Sály stezku! A však chod můj není krádež, zrada, Nejsem zběhem ani vyhnancem, Vina všeho Milek jest a Lada. [27]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár