60. Sotvy že se smělší opováží

Jan Kollár

Sotvy že se smělší opováží Cit jen hnouti v Její blízkosti, Týmž, co plamen valí do kostí, Zřením zemskost celou k prachu sráží; Zřídka přízní, vždy jen slibem blaží, Vnady kryje v roucho vážnosti, Jakby tábor z nebes výsostí Strašnou vůkol oblehnul Ji stráží: Mně cnost kvete, kde sem lásku rozsel, V Cypru Vestě obět plamení, V tváři Milka přišel vyšší posel; Takto láska předčí sama sebe, Mění vášeň v čisté tušení, Kdo zem hledá, dá mu jak mně nebe.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby