74. Škoda! že co slavím já a vzívám,

Jan Kollár

74.
Škoda! že co slavím já a vzívám, Škoda! že co slavím já a vzívám,
 Vzor všech malířů a řezbářů, Proto přijít musí do zmarůzmarů, Že tak málo posluchačů mívam; Slávu s krásou Slavům odekrývám, Ale Němců řeč a Maďarů Větší díl mi mojích čtenářů Ukradli tak, že sám sobě zpívám: Ostatní pak daleko jsou bratří, I tam nerozumí Slovanu Slovan, což jen více bolest jatří; Předce budu pěti Její chvály, Nebo jestliže já přestanu, Začnou hory křičeti a skály. [45]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár