76. Tenby vtipu zradil ochabělost,

Jan Kollár

Tenby vtipu zradil ochalost(T5f) bych lo začal darem(T5m) Kdyby kdo žádal ode mne(T5m) Abych částky čil a ne celost(T5f) K nemožnostem se netře smělost(T5f) Světlo slunce jestiť příjem(T5m) Ale zraky tomu rozemne(T5m) Kdo chce patřit přímo v jeho skvělost(T5f) Tak též i tu jdeli oko blíže(T5f) lo vi z da velikých(T5m) Neb duch křehne slova zmatek že(T5f) To však zřejmo i z dalekosti(T5f) Že ce ži všelikých(T5m) Pantheon krás umu a vší cnosti(T5f)