76. Tenby vtipu zradil ochabělost,

Jan Kollár

76.
Tenby vtipu zradil ochabělost, Tenby vtipu zradil ochabělost,
Jábych dílo začal daremné, Kdyby někdo žádal ode mne, Abych částky líčil a ne celost: K nemožnostem ať se netře smělost; Světlo slunce jestiť příjemné, Ale zraky tomu rozemnerozemne, Kdo chce patřit přímo v jeho skvělost: Tak též i tu: jdeli oko blíže, Málo vidí z darů velikých, Neb duch křehne, slova zmatek víže; To však zřejmo už i z dalekosti, Žetě celá živé všelikých Pantheon krás, umu a vší cnosti. [46]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár