80. Pěkná bývá cnost i v rouchu sprostém,

Jan Kollár

80.
Pěkná bývá cnost i v rouchu sprostém, Pěkná bývá cnost i v rouchu sprostém,
 Kde tvář s duší stojí v odporu, A však třikrát hodná pozorupozoru, Kde se krása přisestřila k cnostem; Žádné tato, onna proti zlostem Sama v sobě už má podporu, Onna k jedné, tato pokoru K dvěma musí nesti vysokostem: Zde Bůh spolu zbroj i zbraň i kluzké V sardce jedno vložil bojiště: Dlíli boj – o mlučte persy úzké! Váháli ta, tím už zahasila Svaté nevinnosti ohniště, Tato tím už téměř zvítězila. [48]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár