104. Darmo lidská peruť za výborem

Jan Kollár

104.
Darmo lidská peruť za výborem Darmo lidská peruť za výborem
Tímto tvorů božských poletí, K jehož tváři mnohá století Shromážděly krásu sličných forem; Jak tu řevní jeden s druhým vzorem, Jak duch viní těla odětí, Kde však nebe, velkou obětí, Učí, coby se vším mohlo zborem: Protož co já smělec koli tanu V básněch krásu její slavících, Krůpějička to jen z Oceanu; A však coby Tibru, Temži, Dnistru Zníti mělo v řečech tisících, To zni aspoň v jedné Labi, Istru. [60]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár