106. Věru divná osudů to hračka

Jan Kollár

Věru divná osudů to hračka Panuje v té světa nížině, Ta hle jest má nyní mistryně, Která byla nedávno má žáčka; Tajemství všech teď mi vykladačka, Kazatel můj, chrám i svatyně, Teď má vzívanka i bohyně, Co jen ondy byla posluchačka; Já sem hledal u ní žert a smíchy, Ona pak jest tichý beránek, Který snímá krajů těchto hříchy; Už znám, že to víry povědění Dáno jest i lásce za článek: Člověk míní a Bůh divně mění.

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

913. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. zpěv páteční (Stanislav Kostka Neumann)
  2. VÝROČÍ (Božena Benešová)
  3. „CTITEL“ VRCHLICKÉHO. (František Serafínský Procházka)
  4. 35. Hodiny jsou, a to najšťastnější, (Jan Kollár)
  5. IX. Aj nač ten hluk, že lidstvo pokleslo, (Josef Jiří Polabský)
  6. XXXIII.   Již vyznám se ze všech hříchů svých, (Jan Neruda)
  7. Chvála velikých. (Hynek Grunert)
  8. 345. Ač už dnů mi smutně proplakaných (Jan Kollár)
  9. * * * Viď, za ruce se vezmem potichu (Bohuslav Květ)
  10. Jen číše vody studené. (Jan Pelíšek)