125. Onni rtové, jejichž vůně plynná

Jan Kollár

Onni rtové, jejichž vůně plynná Oheň vlila duše do naší, Že kost v těle jihne najzázší, Onni rtové jsou mých strastí vina; Tak dech loudný k chřípím nehostinná Arabia z dálky přináší, A když vejde v kraje najblažší Poutník, pozdě upí horkem hyna: Onni rtové rajských kvítků medem, Nektarem a manou tekoucí, Opili mne sladkým tímto jedem; Onni rtové, do nichž všecky Muzy Milek svábil lukem vládnoucí, Uverhli mne v tyto věčné hrůzy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby