125. Onni rtové, jejichž vůně plynná

Jan Kollár

125.
Onni rtové, jejichž vůně plynná Onni rtové, jejichž vůně plynná
Oheň vlila duše do naší, Že kost v těle jihne najzázší, Onni rtové jsou mých strastí vina; Tak dech loudný k chřípím nehostinná Arabia z dálky přináší, A když vejde v kraje najblažší Poutník, pozdě upí horkem hyna: Onni rtové rajských kvítků medem, Nektarem a manou tekoucí, Opili mne sladkým tímto jedem; Onni rtové, do nichž všecky Muzy Milek svábil lukem vládnoucí, Uverhli mne v tyto věčné hrůzy.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár