129. Takto v mysli přemítaje, veslo

Jan Kollár

129.
Takto v mysli přemítaje, veslo Takto v mysli přemítaje, veslo
 Spatřím vedle plouti s člunečkem, Spravované malým chlapečkem, Tíše tak, že sotvy Labe hleslo; Labutí dvé v předku jarmě neslo, V loďce byly střelky s toulečkem, Zlatohlávku! kam s tím krámečkem, Kdo si, dím, a co máš za řemeslo? „Moje matka Lada, a má tetka Sláva, mne sem k tobě poslaly, Za průvodce cesty, za nohsledka.“ Usta má, tím hnuta jsouce vabem, Poručeno Bohu! zvolaly, A pak sem tam bloudili sme Labem;

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár