141. V nenávist tak vrahy svého vzalo

Jan Kollár

141.
V nenávist tak vrahy svého vzalo V nenávist tak vrahy svého vzalo
 Národu už dítě Hanibal, Že se každý z cesty vyhýbal Říman mu, když potkání se stalo; Mladosti mé krotkost nebe dalo, Mne Mars jako jeho nelíbal, Předce jedno Němče vyšibal I já v ní, že řeč mou vysmívalo: Čím víc teďby muselo a tuto Plamenem mé sardce shořeti, Kde půl Slavska nám jest odejmuto; Než jak všudy živlům klásti hrázky Bůh, tak u mne ráčí uměti, Oheň hněvu hase deštěm lásky.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár