165. Tu když bárku mořem nebezpečným

Jan Kollár

Tu když bárku mořem nebezpečným Z břehu pustíme a stavadla, Bouře strašlivá nás napadla, Mrak byl tři dny s nebem bezslunečným; Lámaly se vichrem divoječným Vesla, plachty, kotvy, zábradla, Že i Milkovi krev ochladla, Neb se k retě cítil nestatečným: Naděje ale neklesala, An mi onna Hvězda Severná Veždy jasně před očima stála; Ona byla Pharus, kompas, kotva, A když zívla propast požerná, Třímala loď, oku vidná sotva.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

101. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIDĚNÍ. (Růžena Jesenská)
  2. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  3. U večer. (Adolf Heyduk)
  4. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  5. Kouř na břehu. (Jaroslav Vrchlický)
  6. U MOŘE. (Růžena Jesenská)
  7. PÍSEŇ NA MOŘI (Růžena Jesenská)
  8. Naše žití. (Jan Ježek)
  9. Skylla a Charybdis. (Jaroslav Vrchlický)
  10. V BEZESNÉ NOCI. (Karel Babánek)