207. Nyní ani slova nezpomenu,

Jan Kollár

Nyní ani slova nezpomenu, Milek čte mi to už na čele, Žebych žádal, nechav přítele, K Amsterdamu jíti, blízko Rénu; Proto tuše cíl a jeho cenu Sehnal hned ty divné chumele, A tak řídil vozík uměle, Že sme přímo vletli do Nardenu: Kde já množství kvítí Holandského, Zvláště tulipánů Harlemských, Nakoupiv jdu k hrobu Komenského; A hrob nimi ozdobil sem celý, Přijmi čest těch darů pozemských, Řku, ty muži boží, přeumělý!

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

659. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. (Rodičům neb dobrodincům.) (Emanuel Züngel)
  2. 432. Nu snad ten, co jiného tu kárá – (Jan Kollár)
  3. 36. Když jsem Ti druhdy k svátku přál, (Josef Uhlíř)
  4. S PRSTÝNKEM (Bohdan Kaminský)
  5. PODZIMNÍ SLUNCE. (Alois Škampa)
  6. 34. Čím předejdu Hospodina? (Jan Karafiát)
  7. 54. S dárkem. (Josef Uhlíř)
  8. Stance. (Vojtěch Pakosta)
  9. (Tchánovi a tchyni.) (Emanuel Züngel)
  10. X. Dík, vřelý dík za drahá, zlatá slova (Jaroslav Vrchlický)