207. Nyní ani slova nezpomenu,

Jan Kollár

207.
Nyní ani slova nezpomenunezpomenu, Nyní ani slova nezpomenunezpomenu,
Milek čte mi to už na čele, Žebych žádal, nechav přítele, K Amsterdamu jíti, blízko Rénu; Proto tuše cíl a jeho cenu Sehnal hned ty divné chumele, A tak řídil vozík uměle, Že sme přímo vletli do Nardenu: Kde já množství kvítí Holandského, Zvláště tulipánů Harlemských, Nakoupiv jdu k hrobu Komenského; A hrob nimi ozdobil sem celý, Přijmi čest těch darů pozemských, Řku, ty muži boží, přeumělý!

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár