236. Znám sic mnohou ušlechtilou hlavu,

Jan Kollár

236.
Znám sic mnohou ušlechtilou hlavu, Znám sic mnohou ušlechtilou hlavu,
 Jakých v cizině snad nemnoho, Chlouby pronárodu onoho, Jenž má slávu jména, řeči, mravů; Než kdo jest jim přednost dáti v stavu? Aniž haňme chválou někoho, Ačť bych já znal předce jednoho Jenž jest – ale sardce všechněch Slavů: Ty všech vděkyň spolu pěstoun, chovan, Buď ti dána tichý Genie, Čest ta, které nám si nabyl: Slovan! Byť i vyschlo lože Veltavino, Tvoje, dokud stane Slávie, Jméno, Mladon, vděčně bude jmíno. [128]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár