262. K jakémuže ústí na sirotčím

Jan Kollár

K jakémuže ústí na sirotčím Člunku tom můj život přijechá? Nikde pokoj, nikde utěcha, Břeh se terhá se mnou, kam jen kročím; Národ můj jest zarputilý otčím, A vlast nepříznivá macecha, Proto, jako syn, jenž zanechá Rodičů dům, po světě se točím: Za obě ty ztráty hledati šel Aspoň v lásce sem si náhradu, Ale z deště pode žlab sem přišel; A v těch bídách duše starostlivost Žádný jiný lék a poradu Nenalezá, jenom terpělivost.

Patří do shluku

mleč, mlynář, mlýn, stárek, mlejnice, krajánek, mlít, mlynářka, stavidlo, mlýnice

154. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Růžový mlýn. (František Serafínský Procházka)
  2. XXXV. Pod horou tam dolem květným (Gustav Pfleger Moravský)
  3. Návratu není. (Ferdinand Písecký)
  4. DOMŮ (Otokar Fischer)
  5. III. UKOLÉBAVKA. (Antonín Klášterský)
  6. None (Adolf Heyduk)
  7. KAŠPÁRKOVY PÍSNIČKY. (Ferdinand Tomek)
  8. U mlýna. (Emanuel Miřiovský)
  9. Epilog ke knize črt. (Antonín Sova)
  10. [Požár Tater] (Jiří Mahen)