262. K jakémuže ústí na sirotčím

Jan Kollár

262.
K jakémuže ústí na sirotčím K jakémuže ústí na sirotčím
 Člunku tom můj život přijechá? Nikde pokoj, nikde utěcha, Břeh se terhá se mnoumnou, kam jen kročím; Národ můj jest zarputilý otčím, A vlast nepříznivá macecha, Proto, jako synsyn, jenž zanechá Rodičů dům, po světě se točím: Za obě ty ztráty hledati šel Aspoň v lásce sem si náhradu, Ale z deště pode žlab sem přišel; A v těch bídách duše starostlivost Žádný jiný lék a poradu Nenalezá, jenom terpělivost. [141]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár