272. Onny kraje, kde sem s neprospěchem

Jan Kollár

272.
Onny kraje, kde sem s neprospěchem Onny kraje, kde sem s neprospěchem
 Pokoj sardce prohrál s nadějí, Všudy před mou cestou kráčejí, Domy, veršky i s luk jejich dechem; Besídka i zřídlo pod ořechem, Zahrádka, kde kvítky pyšnějí, Chrám i věže ode veřejí K hálce krytá břečtany a mechem: Než i truchlé zámků oněch rumy, Na nichž Kazislavů vyryly Věčný sobě nápis nerozumy; I ta řeka, jejíž vluny divé Ona krotí, aby nezmyly S hříchem dávným snad i cnosti živé. [148]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár