273. Hory, hory, slyšte hory skalné,

Jan Kollár

Hory, hory, slyšte hory skalné, Vstupte verstvou hora na horu, Stavejte mi řebřík v prostoru, Z níž bych uzřel onno sardce dalné: Hory, hory, slyšte hory skalné! Řeky, řeky, slyšte řeky valné, Dřív než jdete v moře oboru, Slitujte se, neste úkoru, Neste Jí tam tyto selzy kalné; Řeky, řeky, slyšte řeky valné! Proč ste ztichli, vějte k Ní mé vzdechy Zdálky této, vějte, větrové, Rozdujte své lkáním mojím spěchy: Proč ste ztichli, vějte k Ní mé vzdechy! Zchvaťte mne k Ní, aneb běžte pro Ni Buď už sami tajní duchové, Nech bouř, a tma, a strach kroky honí, Zchvaťte mne k Ní, aneb běžte pro Ni.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby