273. Hory, hory, slyšte hory skalné,

Jan Kollár

273.
Hory, hory, slyšte hory skalné, Hory, hory, slyšte hory skalné,
Vstupte verstvou hora na horu, Stavejte mi řebřík v prostoru, Z níž bych uzřel onno sardce dalné: Hory, hory, slyšte hory skalné! Řeky, řeky, slyšte řeky valné, Dřív než jdete v moře oboru, Slitujte se, neste úkoru, Neste Jí tam tyto selzy kalné; Řeky, řeky, slyšte řeky valné! Proč ste ztichli, vějte k Ní mé vzdechy Zdálky této, vějte, větrové, Rozdujte své lkáním mojím spěchy: Proč ste ztichli, vějte k Ní mé vzdechy! Zchvaťte mne k Ní, aneb běžte pro Ni Buď už sami tajní duchové, Nech bouř, a tma, a strach kroky honí, Zchvaťte mne k Ní, aneb běžte pro Ni.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár