281. Kdo ctí národ, všeho si rád všímá,

Jan Kollár

Kdo ctí národ, všeho si rád všímá, Co mu národ v pamět uvodí, Ves, kde muž se velký narodí, Hrob, jenž drahé kosti v sobě třímá; Proto i mne od Beskydů přímá Cesta ku Dunaji sprovodí, Na jehož se pravém nachodí Břehu mnoho, co cit Slava jímá: Krásným Váhem tedy beze dlení Do Rábských sme Ďarmot vrazili, Dobrovského místa narození; A tu vroucí, já i lásky bůže, Dík sme osadě té činili, Že nám dala na svět toho muže.

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

101. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLIII. Já přemnohé již oželel (Vítězslav Hálek)
  2. Jen ve vzduchu jest ještě volná dráha, ( H. Uden)
  3. Lid s pány. (Karel Alois Vinařický)
  4. Memento mori! (Jaroslav Martinec)
  5. V Budapešti líp. (Adolf Heyduk)
  6. 36. Stromovka – v ní Výstaviště! (Josef Kuchař)
  7. Jsouť srdce velká to, jež bolem světa (Adolf Heyduk)
  8. Sfingy. (Jan Daniel Korvín)
  9. Povstaň jednou opět v tuto dobu (František Sušil)
  10. 72. Slávie! o Slávie! ty jméno (Jan Kollár)