294. A tu když mi všecko dokonále

Jan Kollár

294.
A tu když mi všecko dokonále A tu když mi všecko dokonále
 Ukázal můj vůdce maloučký, Derželi sme spolu rozloučky, Aby každý sám už kráčel dále; Já sem díky připojené k chvále Jemu vzdával, on mně naučky, Potom vzav jej oblak lehoučký K Slávy dceře nesol k sorbské Sále: Mně byl Mentor on a Čičerone, Čičisbeo Jí, a poštářík Oběma nám v lásce bezúhonné; Já pak lásky i cest po rozkoši, Šel sem městem, kde náš Šafařík Bydlí, plakat los můj ku Rákoši. [159]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár