301. V tužby chvatu křídla k letům beru

Jan Kollár

301.
V tužby chvatu křídla k letům beru V tužby chvatu křídla k letům beru
 Tam k ní po široké prostoře, Když se slunce loučí na hoře, A hvězd ruky vedou noci dceru; Nehoví však osud mému peru, Dálky stokrát více přispoře, Nežli tomu, jenž svou přes moře Každonočně navštěvoval Heru: Jeden cíl než různou máme cestu Leandře, noc tobě z Abydu Dosti, a mně týdne málo k Sestu; Tvému tam jen měkolomné stály Na překážce vluny poklidu, Mému tverdé Krakonošů skály.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár