310. Ráno včasně, co jen zmiznou svodní

Jan Kollár

310.
Ráno včasně, co jen zmiznou svodní
Ráno včasně, co jen zmiznou svodní
Snové o Ní příštím jitřenky, Bývají mé pervé myšlénky: Přijdeli dnes aspoň psaní od Ní?
Pak chvil čísla, dlouhých jako sto dní, A míl čítám ode milenky, Až, když měsíc patří v studénky, Žel, dnem zklamán, oči rozpovodní: Proč pak svět si štěstí mladých lidí, Ach, proč lásky více nešetří, Která život dává, krášlí, řídí! Kdybych mohel, sámbych zlaté mosty Od hor k horám zdělal v povětří, Aby láska zvláštní měla posty. [167]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár