322. Sám sem někdy myslel, že už svému

Jan Kollár

322.
Sám sem někdy myslel, že už svému Sám sem někdy myslel, že už svému
Losu vzdorovati nebudu, Ani odpor klásti osudu, Jenž můj národ tlačí, ohromnému; Svět se předce nehne k vůli tvému Asnad mámivému přeludu, A kdo může říci bez studu: Toto učiň! Bohu všemoudrému? Než jak hada chraň se této hnilé Nízkých mudrolantů podušky Každý, kdo má sardce ušlechtilé; Bůh, když běhu světa cíle značil, Neproměnil duše na služky, Ale právo dcer jim dáti ráčil. [173]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár