334. Na Tě myslím, když tmy šeré hynou,

Jan Kollár

Na myslím, když tmy šeré hynou, Hory zlatnou jitrem řeřavým, Když se bledá, okem laskavým, Luna tichou směje za březinou; jen slyším, kde se jiná s jinou Vluna smlouvá šeptem žvatlavým, Kde se větry dechem voňavým Z květné louky k zpěvům háje linou; Tebe vidím, když svůj silnic prachem Příchod jeví poutník vzdálený, Kde mhla stráně v běhu kryje plachém; S tebou žiji, Tvůj sem ještě celý, nás rok darmo prošený, nás závist mnoha krajin dělí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby