334. Na Tě myslím, když tmy šeré hynou,

Jan Kollár

334.
Na Tě myslímmyslím, když tmy šeré hynou, Na Tě myslímmyslím, když tmy šeré hynou,
 Hory zlatnou jitrem řeřavým, Když se bledá, okem laskavým, Luna tichou směje za březinou; Tě jen slyším, kde se jiná s jinou Vluna smlouvá šeptem žvatlavým, Kde se větry dechem voňavým Z květné louky k zpěvům háje linou; Tebe vidím, když svůj silnic prachem Příchod jeví poutník vzdálený, Kde mhla stráně v běhu kryje plachém; S tebou žiji, Tvůj sem ještě celý, Ač nás rok už darmo prošený, Ač nás závist mnoha krajin dělí. [179]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár