336. Stokrát činí, stokrát denně lomí

Jan Kollár

Stokrát činí, stokrát denně lomí Lichý se mnou Milek příměří, Nastojte! kdo lidem uvěří, Bohovéli budou bez svědomí; Vítěz divý prosbou opitomí, Lovec krotne padlou nad zvěří, Vládce blesků sám kde údeří, Tam hned deštěm škodnou střelu chromí: Mne už roky jarmo hněte manské, Ohněm hořím, jako poledním Nevrou sluncem pouště afrikanské; Však mých slyšet vrah můj bolů nechce, Ba čím více každým posledním Šípem blednu, tím se více chechce.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby