337. Labe, Visla, Volga ani Neva,

Jan Kollár

337.
Labe, Visla, Volga ani Neva, Labe, Visla, Volga ani Neva,
 Ni vlun tolik má břeh Dunaje, Všechněch sedem kopců Tokaje Hroznů více nepřináší réva; V Krakonošech zelin ani dřeva, V Tatrách zlata více nezraje, Co mé oko, ztrátu pykaje, Každičký selz večer zavylévá; Není stezky, sluje, háje, skály, Není trávy v celém okolí, Jenžby rosy mé už nepoznaly; Každý jarek, ptáče, větev stinná,stinná Naučené mým už hlaholí Nářkem slova: láska, osud, Mína.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár