347. Už se rovně udatnému reku

Jan Kollár

347.
Už se rovně udatnému reku Už se rovně udatnému reku
 Bráním lásce mečem dvošečnýmdvosečným, Předce učinit mne bezpečným Posud nelze dálce ani věku; Pustil sem se už i do útěku Světem širokým a zmatečným, Než jak Meander sám zpátečným Tokem veždy k zřídlu svému teku: Ta všech krás a cností vychovanka Uřekla mne tak, že nesprostí Čarů těch mne žádná světa stránka; Ani nechci, nebo toby citu Vzalo pramen všechněch radostí, Ustám řeč a život mému bytu.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár