350. Nechápal svět divy, jenž se dějí

Jan Kollár

350.
Nechápal svět divy, jenž se dějí Nechápal svět divy, jenž se dějí
 V tajné Mesmerově stolici, Onni ternou bázní mořící, Tito lají, jiní se mu smějí; Kýž se jednou přesvědčiti chtějí, Jak to snadno duši letící, Z prostranství a z času temnici Udělanou, nechat pod šlepějí: Seč je sardce, proč ne dary hlavy? Seč je láska, proč ne umění? Seč je osud, proč ne lékař zdravý? Mé už dávno, samo sebe ruše, Má už dávno, k svému trápení, Tělo jinde, jinde bydlí duše. [187]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár