379. Každý přítel mladosti mé vije

Jan Kollár

379.
Každý přítel mladosti mé vije Každý přítel mladosti mé vije
 Věnec radosti si kvítkový, Každý život vede takovýtakový, Že se šťastným, jak si žádal, čije; Ten má ženku, toho sláva kryje, Tomu poklad dopřán kovový, Jen mne potkal osud, jakový Člověk radše čítáčítá, nežli žije: Celé moje zemské živobytí Jest jen ve dvě léta stěsněno, Neb já mimo lásku neznám žití; I tu však mi cena hořčí choutku, Ano posavád už placeno Za dva roky štěstí, deset smutku.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár