432. Nu snad ten, co jiného tu kárá –

Jan Kollár

432.
Nu snad ten, co jiného tu kárá – Nu snad ten, co jiného tu kárá –
 Povím já – náš Tablic majetný Národu, co boháč bezdětný, Ujmu tu se nahraditi stará; Tím víc pak tu naděje má hárá, Že sem sama, list mu pamětný Psavši, zpomínala šlechetný Cíl ten, dokud starost jeho jará: „By řeč nejen černidlem, než zlatem Naši krášlil!“– V tom on tuliby! Přichází sem skoupým oděn šatem; Vy ste, řeknu, poručili mnohem Více Slávě bez vší pochyby? „Já? Nic!“ tedy jdite po svých s Bohem. [230]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár