438. Než hned druhou krajanku sme zřely

Jan Kollár

438.
Než hned druhou krajanku sme zřely Než hned druhou krajanku sme zřely
Její, nadutou tak velice, Že tu podávala škrabliceškrablice, By se jiní pro ni zabíjeli; Mějže rozum! my jí pověděly, Jako host tu nečiň různice! Předce vtírala ta stařice Každému se Slávy bydliteli: Stydlivý mnich, Horvat Brezovačky, Počal pervý s touto nezbednou Maďařilkou vesti křik a rvačky; Kuševič v tom, Leška, Rohoň jsou tu, Ale matka tu při šerednou Skončí, davši ku pokání lhůtu. [233]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár