471. „Mamo! mamo! maminečko naše!“

Jan Kollár

471.
„Mamo! mamo! maminečko naše!“ „Mamo! mamo! maminečko naše!“
 Zkřikla za mnou tu dvě děťátka, Krásná jako květu poupátka, Lapkajíce za roucho mne plaše; Ach já nejsem, řeknu, matka vaše Milé, osiralé slaďátka! Tu mne smutná projme památka, Zrak se diví duši celou straše; Miroslav a Všemil nemastného Synkové to byli Mutiny, Ratolesti rodu Veršovského; Jež dal zhubit v Praze krutým katem Český kníže z pomsty bez viny, Já je bozkám a jdu dále chvatem.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár