474. Při radosti té a při rozprávce

Jan Kollár

Při radosti té a při rozprávce Přišly pahorek sme na jiný, Vesnička i salaš hostinný Stály tu, a sluly Sluhoslavce; Podivín Čech najvyšší jest správce, Uředníci Hněvsa nevinný, Milutin Serb, ten co jediný Na Kosovu ušel rukoum dravce: Goluban pak, co byl Lazarovým, Črenko čeledínem Zríního, Jiří z Uher v Rusku Borisovým; Strojíť se tu žinčice a urda, Proti níž ta v Tatrách z ovčího Stáda není nic, než haraburda.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 3 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

188. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PAMÁTCE odhalení praporu Sokola třebíčského v den 17. července 1887 (Otokar Březina)
  2. Poslání na Slovensko. (Adolf Heyduk)
  3. Vavro Brezula. (Rudolf Pokorný)
  4. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  5. Mezi zn. 529. a 530. Než ne nosních jen, i jazykových (Jan Kollár)
  6. V žaláři Jánošíkově. (Rudolf Pokorný)
  7. Slovensko, ty ještě spíš? (Adolf Heyduk)
  8. Krakonoš. (Rudolf Pokorný)
  9. XVI. (Rudolf Pokorný)
  10. O BEŇOVSKÝCH JANU. (Adolf Heyduk)