509. Tu též stála velká květohrázná

Jan Kollár

Tu též stála velká květohrázná Zamknutá však ještě zahrada, Přišel strážce klíč mi oddada, Vejdu, bázeň pronikne mne mrazná; Neb co vidím? místa, ale prázná, Stolic, věnců, slastí hromada, A nic lidu, žádná osada! Jak to? mluvím slova sobě tázná: V tom mi padne v oči psaná hezko Tablice, kde čítám bolavě Jména: Štyrsko, Korytansko, Slezko; Aha! myslím, odtud neposláno Ještě nikoho sem ke Slávě, Ač jim dávno místa přichystáno.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 3 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kritik, napsat, autor, psát, čtenář, verš, honorář, přečíst, literát, nakladatel

796. báseň z celkových 821

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Neštěstí v zahradě kvetoucích kaktusů. (Bohdan Kaminský)
  2. ŠEDIVÉ DNI. (Jaroslav Goll)
  3. Praedistinace. (Viktor Dyk)
  4. báseň bez názvu (František Zavřel)
  5. báseň bez názvu (Otakar Červinka)
  6. báseň bez názvu (Jan Neruda)
  7. JIŘÍ KARÁSEK. (Ladislav Andělíček)
  8. Sonet – epilog. (Josef Svatopluk Machar)
  9. TEĎ DOUTNÍK ZAPAL – (Josef Svatopluk Machar)
  10. ZTRACENÉ ILLUSE. (Viktor Dyk)