577. Zde se zrak můj nenadále chmuřil

Jan Kollár

Zde se zrak můj nenadále chmuřil Před divadlem ještě vzdáleným, Tak že mdlobou se a studeným Strachem celý vnitřek ve mně bouřil; An Čert proti Madarovi zůřil Trestem od Maďarů půjčeným, Totiž tělem na kůl vsterčeným, Při čemž tento ještě dohán kouřil; Tam se, kdo to? vůdci řekla sem, ber! I nu, totě hloupý nálezce Maďarského hesla: „Tót nem ember:“ Tedy jdi a řekni šerhu jeho, Ať víc blázna toho netresce, By měl důkaz člověčenství mého.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

polák, polský, maďar, maďarský, uhersko, srb, uherský, varšava, rus, polsko

91. báseň z celkových 288

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Wallmodenský pluk. (Vincenc Furch)
  2. 435. Zanechavši toto divadlo tu (Jan Kollár)
  3. Nagy Sandor v Addě. (Vincenc Furch)
  4. SLEZSKÉ ELEGIE. (Josef František Karas)
  5. 531. Před samými dveřmi pekla mají (Jan Kollár)
  6. KANCLÉŘ MIČIZANE V KJÚŠÚ (Stanislav Kostka Neumann)
  7. První skutek Görgeyův. (Vincenc Furch)
  8. Koliština. (Vincenc Furch)
  9. 284. Zlatohřivé novou nastoupiti (Jan Kollár)
  10. Příchod Rusů. (Vincenc Furch)