577. Zde se zrak můj nenadále chmuřil

Jan Kollár

577.
Zde se zrak můj nenadále chmuřil Zde se zrak můj nenadále chmuřil
 Před divadlem ještě vzdáleným, Tak že mdlobou se a studeným Strachem celý vnitřek ve mně bouřil; An Čert proti Madarovi zůřil Trestem od Maďarů půjčeným, Totiž tělem na kůl vsterčeným, Při čemž tento ještě dohán kouřil; Tam se, kdo to? vůdci řekla sem, ber! I nu, totě hloupý nálezce Maďarského hesla: „Tót nem ember:“ Tedy jdi a řekni šerhu jehojeho, Ať víc blázna toho netresce, By měl důkaz člověčenství mého.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár