578. Čekáš, proč ti los až po tu chvíli,

Jan Kollár

Čekáš, proč ti los až po tu chvíli, Toho Maďarského vojáka Který Hlubockého Slováka Zavraždil, mé péro neudílí? Slyš! dvě děla rozstavil as míli Vtip zde pekelného mudráka, Z nichž se tělo toho sprostáka Ustavičně semotamo střílí: Maďarských pak pluky knihočmýrů, S buzigány v ruce tlustými, Konají tu službu Kanonírů; Oni obě děla, místo svíce, Podpalují spisy svojími, Strašně při tom teremtettujíce.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

22. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 437. Když tu toho noha moje nechá, (Jan Kollár)
  2. Buďto – nebo. (Adolf Heyduk)
  3. I. Hej Slováci, pamatujte, (Vincenc Furch)
  4. Pozor. (Adolf Heyduk)
  5. SLOVÁKŮM. (Adolf Heyduk)
  6. 461. Hádej nyní, abych došla světla (Jan Kollár)
  7. 588. Z temena zas toho Čimborasa (Jan Kollár)
  8. Modrá krev. (Adolf Heyduk)
  9. V opak. (Adolf Heyduk)
  10. Úkryt. (Adolf Heyduk)