Mezi zn. 464. a 465. Neučená já když tam se vedru,

Jan Kollár

Neučená já když tam se vedru, Zřím tu z Paříže též Cousina, I řku, ač mi kulhá frančina: Krásno, býti, zvláště k vědám, štědru! Chystán právě jeho pro kathedru Slavskou byl list, místo, jistina, Anoberž i pyšná stavina Z dříví palmy voňavé a cedru; A když, aby olivový kladla Věnec, ruka má se povystře K čelu, tato slova z ust mi padla: Přijmi vděčnost tuto ministře! Slavjan, chceli řeč a národ znáti, Musí z vlasti v cizinu se bráti.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

90. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 425. Matka má a cesty tovaryška (Jan Kollár)
  2. 606. Za ním pelná trámů, válců, klínů (Jan Kollár)
  3. 451. Mimo Vendy, Matthäiho z Chlumu, (Jan Kollár)
  4. Bětulinka. (Simeon Karel Macháček)
  5. 427. Sotvy víru svým sem očím dala, (Jan Kollár)
  6. 147. Po úkazu tomto nelaskavém (Jan Kollár)
  7. 293. Ještě účel dávno pěstovaný (Jan Kollár)
  8. 192. Divnými můj nápady mi stále (Jan Kollár)
  9. 510. Nevídáno! tuto pode plotem (Jan Kollár)
  10. 109. Vyšel sem dnes ráno na zelenou (Jan Kollár)