4. Mistivoj.

Jan Kollár

V průvodu překrásném panošů a v nádheře švárné(Na) Mistivoj od svého bral se do Sasku lidu(Na) Vývoda tam sličnou mladici zmužilému rytířstvu(Na) Na hradě hostinském k obdivu chlubně choval(Na) Dej mi kníže poví přízeň tvou k lásce milenky(Na) Poslední v Slovanech má moc a jméno není(Na) Však by se dle zvyku sám věna hodným býti dokázal(Na) Věz že i meč tento v pěsti nedarmo nosím(Na) Bernard stiskna ruku snoubencovi choť jemu slíbí(Na) Než k boji svého do Vlach zbroj zetě dříve volá(Na) Šel s družinou a uviv herdinské věnce si vítěz(Na) Věrný zpět hotové táhne ke svatbě ženich(Na) Než nadutými Němec Dětrich se k Němcovi ozve(Na) Posměchy tak hezké ty psovi dívky nedej(Na) Vývoda slib prolomil s nesmírnou kníže bolestí(Na) Nad potupou v ňádřích v odchodu pomstu vařil(Na) Sotvy že hrad zanechal k hraničeni svých kráčeje bratrů(Na) Už se za ním poslů k návratu hejno valí(Na) Pozdravení vzkazuje řkoucích náš pán tobě vrať se(Na) A vznešený nízká kníže zapomni slova(Na) Dáti milenku hotov skvostnou chce sláviti svatbu(Na) I množství všelikých k náhradě příti darů(Na) Ať sobě tříme co má ublížil mé cti povězte(Na) Zví však co jmenoval zvíře že kousat umí(Na) Bodna koně vranného rukou k hlavě přílbici tiskna(Na) K svým Slovanům pelný smutku i hanby běží(Na) V háj hluboký svolaje vše slavné národu vůdce(Na) Jim potupu v hněvných přednese krátce slovích(Na) Hluk se tichý rozlehne kolem ten šepce druhému(Na) Každý těm ruhačům horlivě pomstu volá(Na) V tom se jeden šedivý z prostředku starček ohlásí(Na) I mně Milí mladších trošku darujte uší(Na) Mistivoji mnělbych že co říkáš stálo se slušně(Na) Nač si nechal vlastních čest čině radše cizým(Na) Dosti rodí spanilých nám krásná Slávie dívek(Na) Jenž i zlatých trůnů ozdoba býti mohou(Na) Kdo svých málo šetří k pyšným se vtíraje háncům(Na) Nech mzdu po níž dychtí vezme pokojně lichou(Na) Však že celého se ta špatná poškverna dotýká(Na) Národu že jsme lidé mužně ukažme nyní(Na) Řeknul všickni ženou se za ním odpomstiti křivdu(Na) v zmužilém zpupné vyprali Němce boji(Na)

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

103. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čas se mění. (Adolf Heyduk)
  2. 461. Hádej nyní, abych došla světla (Jan Kollár)
  3. 72. Slávie! o Slávie! ty jméno (Jan Kollár)
  4. 132. Sloupsko pyšné, hrade starých Moků, (Jan Kollár)
  5. Kdož tam stojí? Viz ty zraky vzdorné, (František Sušil)
  6. 437. Když tu toho noha moje nechá, (Jan Kollár)
  7. Opatrně! (Adolf Heyduk)
  8. 448. Háj tu určen ráje nebeského (Jan Kollár)
  9. V opak. (Adolf Heyduk)
  10. 579. Při té práci javše slovenského (Jan Kollár)