Vznes se na svých ještě křídlách z nebe růžobarevných(Na)
Aspoň onéno milá ke mně památko noci(Na)
Náhodu co změnila s přízní mi ve vůli a lásku(Na)
A světy dva v jednom sloučila svorně citu(Na)
Byl to onen všechněch času místa i přírody kouzlů(Na)
Shluk pode nímž v zřejmý vír samo sardce běží(Na)
Dávno z očí v oči sic naše už v tichu bředly myšlénky(Na)
Dávno za lávky citům sloužili tisky rukou(Na)
Však jako proud kdy malým valný hry odejme potůčkům(Na)
Tak Jí cos dosavád vázalo tak mně jazyk(Na)
Ach kolikrát tlumačem museli stydu bývati kvítky(Na)
Dnes kytara strun svých půjčiti zítra klavír(Na)
Už viseli slibné stulených Jí vyjevy na rtech(Na)
Často vsak vždy celé sem slovo darmo čekal(Na)
An hle kdež nic vtip nic písně neprospěla věrnost(Na)
Tam s to jeden samoděk byl v jara kráse večer(Na)
Údol jest blažená šumnými ověnčena hájky(Na)
Jimž daleká stravnou daň řeka dávno nosí(Na)
Zámky kde zmužilost jindá tediž oblaky sídlí(Na)
Z houště na kopce lysé výše a výše lezou(Na)
Kraj samorostlými šlechtí tak příroda parky(Na)
Žeť podobizny si sem nádhera krásti chodí(Na)
Na břehu tať je pověst zplašených prý z Řecka Milostnic(Na)
Hejna vidět v kolovém an plesy řádu vedou(Na)
Sem v doliny květovým se vloudila lůno kadidlem(Na)
Zahrada dvojno či jí či kraji dáti předek(Na)
Tuť vtipu násilné nikdy nezohyzdilo rámě(Na)
Zvalby ji radše živou sardce čilého mapou(Na)
Jeskyně druhdy bohů ještě snad chrámy slovanských(Na)
Vůkol v střed zelené roucho besídku šatí(Na)
Tam jdu an ó bohové sama při zpěvě růže polívá(Na)
A květy jimž slunce sklíčilo hlávky těší(Na)
Vstříc ona na ztepilých žert Jí se a úsměchy lícech(Na)
Zářili jež krotký mdlil vděky jiskře pohled(Na)
Na spěchu lokty kasá loktuškou an ve domácích(Na)
Nedbalkách oděné jen bylo volně tělo(Na)
Ploula kadeř prostá po sněžném marmoře hardla(Na)
Z níž jako z oblaku dvě střílely blesky oči(Na)
Dčbán z ruky jakž kráčí jazmín a lílie vadnou(Na)
V pokloně své hanbou vládkyni sočně hovíc(Na)
Už štěbotem za lesy zpěvci dne zapouzeli horkost(Na)
Že stromu každičký v píšťalu list se měnil(Na)
Sotva že už zvědavým uzřel červánky měsíček(Na)
Půlokem anť mu druhou skrývala půlku hora(Na)
Tak se vše strojilo v nevědoucích ještě co láska(Na)
By dřímné útlých rozvilo poučky citů(Na)
Pak jdeme zas to i tam klevetavše dlíce mlučíme(Na)
Až se jeden ve druhém více a více tratí(Na)
Dnes ona dí se snad chystá jaro slaviti svátky(Na)
Tak nebe tak se mi zem smáti do sardce vidí(Na)
Ještě vězí ve rtech Jí řeč ticho achkati začne(Na)
Ha lká nač mi osud slast tuto záštně kalí(Na)
V tom nyje už tužší ňádra vzdech rozklena úží(Na)
v sklopeném skvoucí už rosy víčku hrají(Na)
Klid všudy jen stromové vzdech ten sobě šeptaly větve(Na)
Na zkanulé kvítku selzy sypouce bělost(Na)
Však dost zmizni trude z mé mysli i padni co padni(Na)
Citli a Bůh a osud v odporu nelze poví(Na)
Láskali pod zemské má víti se potřeby jarmo(Na)
Takť útléhoby zem vítala hostě nebes(Na)
Ne rce ne buď zde za cit cit dávný rovně za dávný(Na)
Nechť osutá sladké odplata zetře dluhy(Na)
Vy rcite co pervým v dně duší neviny ste polibkem(Na)
Cítili jimž kdy věnem dar dala tento milost(Na)
V náruči omdlévá rty umluknou tíše tichounko(Na)
Jen kdysi žval noční věčně a věčně ohlas(Na)
Však jeho úterpné kazily zradu zřídla bublénky(Na)
A při malém rozpial břečtan okénku perut(Na)
Hvězdy samy stály k službám zornička besídku(Na)
Strážila přívětivé vedly kuřátka domů(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
1 |
| Celkem veršů: |
70 |
| Neurčeno: |
70
(100 %)
|