Modlitba.

Jan Daniel Korvín

Modlitba.
Jsou lidé, kteří diademy nosí a koruny, jež září perlami, můj národ, bože, za žití jen prosí a za světlo, jež září nad námi! Buď milostiv, kdy začínáme boje, buď milostiv, kdy kyne zlatý mír, vždy rozestírej zlatá křídla svoje, to pouto mocné na povstalý vír! Buď vůle tvá! Nám slovo tvoje stačí, my vzpomínáme na tvé úděly, my věříme, ať hvězdy rojem pláčí, že pro nás chováš strážné anděly! Ó velký, mocný! Mraky uprchají, když noha tvoje s nebe vykročí, a mezi lidstvem hrobů klid se tají, když pohlédne ti k hvězdám do očí! Ó velký, mocný! Národ Husův stojí, tvou velkosť věčně světu hlásaje, ať vztekají se šelmy a se rojí, ať zuří satan, tělo poutaje! Výš letí duše, k tobě věčně touží, a směle jde, kam tělo ve strachu – v tu zem, kde mysl moje mladá krouží, když v tomto letí křídel rozmachu! 32

Kniha Básně (1889)
Autor Jan Daniel Korvín