Vrabci.

Jan Daniel Korvín

Šeř jeseně – ty zvony v dáli zvoní, třpyt slunce ještě chvílemi se blýskne, ten nehřeje, tak trochu srdce stiskne a hlavu mladou k zamyšlení skloní. Zde náhrobky. Co duše dumek roní, co vzpomínek tu v ticho hrobů tryskne, v hrobové ticho náhle z duše výskne a táhle spadá zpátky zase do ní – – Hrobové ticho... Ne-li jednou v žití, zde pokoj v rose travinou se třpytí, zde svatá noc, když bouří město ve dne... Jen mysli si! To nedomyslíš v duši, křik vrabců, hejno jich tě z ticha vzruší, na každém hrobě deset si jich sedne.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1063. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA HŘBITOVĚ. (Josef Kuchař)
  2. Nálada. (Boleslav L. Černý)
  3. Čím hrobu blíž... (Bohdan Kaminský)
  4. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. XXV. Na zahradách pod spadalým listím (Karel Babánek)
  6. Když lampa zasvítí a život dřímá, (Emanuel Hauner)
  7. Květ pokoje. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Ty jdeš, má jeseni! (Xaver Dvořák)
  9. JDE PODZIM DUŠÍ MOU... (Bohdan Kaminský)
  10. Hlas mrtvých. (Augustin Eugen Mužík)