Útěcha.

Julius Alois Koráb

Útěcha.
Ó, zbloudíš-li bolem schvácena, má duše, v to bílé a nesmírné prázdno resignace! V to prázdno studené a němé hluše, kam zoufalství rádo spěchává – v klín Matce, v klín truchlivé a smírné Smrti, v klín nehybné a pokojné tmy... jak šťastna budeš mi – ó duše, jak šťastna budeš mi!... V snách těším se: – – ten hřbitov, bez konce a svitu – zamlklý, posvátný! Tam Requiescant in pace se modlí hluboké, věčné Ticho, plné soucitu, na hrobech mrtvých, šťastných duší!... Spáti sladce tam, v klínu zbožné, smírné Smrti – ó, spáti tam, v klínu němé tmy!... Jak šťastna budeš mi – ó duše, jak šťastna budeš mi!... 18

Kniha Trosky mých snů (1896)
Autor Julius Alois Koráb