Kyvadlo.

Julius Alois Koráb

Kyvadlo.
Zastav se! mučíš mě, kyvadlo žluté, zdlouhavé, houpavé... únavy tíží jižjiž svůj staviž krok. Směšnosti kruté! líný tvůj chmurný stín zas dál se plíží – – Upjatě pohlížím do tebe vzhůru, hněv se mne zmocňuje, zloba mě chvátí, zřím v tobě obraz svůj – karrikaturu – bezděčně, směšně jak sem tam se klátí... Netvore! zastav se, mučíš mě krutě, zdlouhavé, houpavé, v ospalém chodu – na tisíc kusů bych rozbil tě chutě, Výsměchu proklatý lidského rodu, symbole bezděčna kejklířství toho, jehož zřím všude – i v sobě – tak mnoho!... 33